Prorocký obraz

Barvou kryté pěkné plátno, lidé, kterým není přáno, vybarvené kameny, další opak štěstěny.

Prudké tahy kreslí dál přehršel těch prudkých čar, jejich křivky vykreslují mnoho jasných barvosloví.

Kreslí dříve pevné oken rámy, které byly rozebrány, již si zvládám uvědomit, čímpak trpí všechen lid.

Obličeje ignorantsky veselé, v místnosti, co lidí sedí, na pohovce pohodlné, jejich smích se stává strží.

Strží, co je odděluje od obrazu v obraze, od oken a od veřejí, které skrývaj' války boje

Ruka Krev Hlasitý křik, Chrchel Zvratky Atomový hřib Rozmrdané snění... a na tom všem SMRT! SMRT! SMRT... a beznaděj.

Rozjebaná okna ve veřejích visí nikdo ovšem nepohlédne na vybledlá jména z telefonních seznamů zde do krve se bijí všechny duše ztracené nikdo nedohlédne jejich skutků a všichni vlci vyjí poroctví nemocí neměnné že teď, TEĎ, přichází rok smutků.

---

Napsal Martin RK Tuček. Doufám, že se během tohoto roku uvidíme...