Zabavený život

Lituj stálých rozmarů a hleď na ty lesy od smoly, smůly plných přívěsů kterak hází se mnou pod koly.

Akord smrti hrály gumy, svůdné botky obouvati aspoň nemám předtím než-li s akty skončíš, půjdem spáti.

Katastrofy nízké důsledky, přívěse, ty konče snění, lidskost shodí pruh podprsenky, přívěse, ty svlečko kožní.

Stojí on a stojím já kůže, smyslů, všeho zbavena amor on a láska já, láska, smyslu, všeho zbavena.

A on stále, jak při pitvě, rejdí, špiní, skotačí, klečím mrtvě, odpor v sobě nemůžu zmizet, nemám proč žít.

---

Napsal Martin RK Tuček. Některé věci jsou schopny pronásledovat člověka po celý život.